Prosba koně
Do kopce mne nežeň
a z kopce nehoň mne
na rovině mě prožeň
a ve stáji mě vzpomeň
Dává nám všechno, co má.
Rychlost, vytrvalost, sílu.
Ale plane v něm i jeho divoký duch.
Byl jiskrou, která zažíhala dávné mýty.
Byl chloubou králů i dobyvatelů.
Byl oporou civilizace.
Pod údery jeho kopyt se utvářely dějiny.
Dodnes má v našich srdcích místo, ona pyšná krása, která nese jméno kůň.
Já zahlédl hřívy a zaslechl cval,
já stále šel za ním a každý se mi smál.
Mně sláma z bot kouká a v kapsách seno mám,
však pohled ze sedla je nejhezčí co znám.
